Můj příběh
Jmenuji se Eliška Gottfriedová a konečně žiju život, po jakém jsem ve svém srdci toužila.
Žiju v souladu s tím, jaká jsem a kde se zrovna teď v životě nacházím.
Dělám to, co mě naplňuje. Přijala jsem sama sebe. Naučila jsem se, jak se spojit se svou esencí a ukotvit se ve svém středu. Stále více se propojuji se svou silou. Díky tomu se mi vše daří lépe a s větší lehkostí.
Jsem pránická terapeutka a lektorka Pranic Healing.
Mám dar laskavosti, jemnosti a porozumění. Ukazuji vám, jak vědomě pracovat s energií.
Ve svém sdílení oslovuji hlavně ženy. Mým záměrem je podpořit vás na cestě k sobě. Inspirovat vás k tomu začít se mít rády takové, jaké jste, a dovolily si zářit. Aby jste žily život, jaký v hloubi duše toužíte žít.
K tomu, kde jsem dnes, vedla dlouhá cesta.
Musela jsem se postavit na vlastní nohy a překonat mnoho strachů a pochybností.
Ve svém starém životě jsem se necítíla dobře. Přesněji řečeno, byla jsem psychicky na dně. A to tak moc, že jsem dokonce přistoupila na to brát antidepresiva.
Byla jsem vyhořelá a bez energie.
Měla jsem pocit, že už na věky zůstanu závislá na práci, která mě nebavila a doslova mě to tam ubíjelo. Byla jsem neustále přetížená a zahlcená. Měla jsem pocit, že všechno musím zvládnout a prostě pokračovat ve směru, který jsem začala.
Neviděla jsem cestu ven.
Ve vztahu s manželem jsme se stále více odcizovali. Toužila jsem po dítěti. Vždy se však našel důvod, proč to ještě odložit. Hlavní roli při tom často hrály peníze. Neustále jsme zápolili s nedostatkem financí.
Jela jsem na autopilota a neviděla jsem to.
Byla jsem odpojená od svých skutečných pocitů, sama od sebe. V noci jsem se probouzela se zaťatým tělem v křeči. Mé tělo ukazovalo, že něco není v pořádku, já jsem to však nedokázala uchopit.
Měla jsem potíže s nadváhou. Neměla jsem své tělo ráda. Vytvořila jsem si závislost na cukru. Sladkostmi jsem se nevědomě snažila nahradit zoufalý nedostatek energie. A také jsem jimi zajídala nepříjemné pocity.
Toužila jsem pracovat s lidmi, pomáhat a uzdravovat.
Nevěřila jsem si však. Bála jsem se budoucnosti, že zůstanu bez peněz, přijdeme o dům, na který jsme platili velkou hypotéku. Cítíla jsem se jako ryba na háčku.
Všechno na mě padalo a já nevěděla, co s tím.
Už od puberty mě fascinoval osobní rozvoj a duchovní cesta. Neustále jsem studovala knihy, později i videa na Youtube, zkoušela jsem nové a nové meditace. Hledala jsem odpovědi na své otázky, sytila hlubokou touhu po poznání všeho, co nás přesahuje. Tato touha ve mně byla, co pamatuji.
Každý krůček, každé poznání bylo důležité. Věděla jsem hodně, neuměla jsem to však v životě aplikovat.
Trvalo mi dlouho, než do sebe začalo vše zapadat.
Zásadní zlom u mě nastal v roce 2017, kdy jsem měla nakročeno ke třetímu zhroucení z vyhoření. Už jsem nechtěla znovu brát antidepresiva. Problém byl někde jinde.
Pochopila jsem, že pokud se mám uzdravit, musím změnit svůj život.
Uvědomila jsem si, že se musím začít mít ráda a přijímat se. Čím víc jsem se měla ráda, tím méně jsem si podvědomě ubližovala. Začala jsem žít víc tak, aby mě to posilovalo a dělalo mi to radost.
Mou záchrannou sítí se staly Pranic Healing a Meditace spojených srdcí. Jinými slovy – svět energií.
Začala jsem pravidelně meditovat. Nejprve několikrát týdně, později každý den. Začala jsem Pranic Healing pravidelně používat.
Seznámení se světem jemných energií mi otevřelo dveře a možnosti, o kterých se mi ani nesnilo. Porozumění tomu, jak energie fungují a že je můžu ovlivnit, změnilo můj pohled na svět a přístup k životu.
Kouzelným klíčem byly láska k sobě, sebepřijetí a energie. A také přijetí svého ženství.
Zjišťovala jsem, jak moc jsem fungovala na principu mužské energie. Od svého ženství jsem byla úplně odpojená. Začala jsem objevovat svět ženské energie a postupně se s touto energií propojovala. Pochopila jsem, že ženy tvoří a pracují jinak než muži. S každým dalším krokem jsem se cítila více žensky, krásně a v síle, kterou jsem dosud neznala.
Postupně jsem získávala sílu a viděla vše jasněji. Začala se mi ukazovat cesta. Neměla jsem co ztratit. Díky tomu jsem překonala strach a pokračovala dál. A tak přišel zásadní krok.
Uvědomila jsem si, že nejen pracovní část mého života, ale vlastně vše v mém životě neodpovídá tomu, kde chci být. Včetně partnerského vztahu. Ve chvíli, kdy mi to došlo, odešla jsem. Vydala jsem se na neprozkoumanou cestu do nového života.
Šla jsem za svým srdcem.
A ono to fungovalo!
Najednou se přede mnou otevíraly dveře a možnosti, které jsem před tím neviděla, nebo prostě do té doby nebyly přístupné. Krok za krokem jsem se postavila na vlastní nohy.
Odešla jsem ze zaměstnání a postupně vybudovala svou novou praxi založenou na Pranic Healing a energetických terapiích. Objevovala jsem nové techniky, díky kterým jsem se neustále rozvíjela. Vše, co jsem používala pro sebe, jsem využívala i ve své praxi.
Poznávala jsem, že stejné problémy a překážky, které jsem hluboko uvnitř řešila já, řeší i lidé, kteří si ke mně našli cestu.
Protože jsem si tím sama prošla, rozuměla jsem jim. Postupně jsem došla k velmi funkčním pránickým terapiím a stala se lektorkou Pranic Healing. Získala jsem sebevědomí a rozvinula hlubší intuici. V praxi se mi ukazuje, že to funguje nejen mě, ale také ostatním. Probudila se ve mně touha předat to, co znám a co mi v životě pomáhá, více lidem. Protože by byla škoda nechat si to jenom pro sebe.
Stále jasněji se mi ukazuje, co lidé řeší a co jim pomáhá.
V březnu 2021 do mého života vstoupila nová bytost. Narodila se nám holčička Rose, na jejíž příchod jsem čekala 40 let.
S příchodem miminka se celý můj život posunul do další dimenze, kterou někdy okouzleně a někdy bolestně poznávám.
Porod je v životě ženy velká transformace a jsem velmi vděčná, že jsem touto bránou mohla projít.
Díky tomu se má empatie a porozumění tomu, co prožívají další ženy, ještě posiluje. Dotýkám se hlubin uvnitř sebe, o kterých jsem neměla tušení. Ohromeně pozoruji, jak si matky přirozeně rozumí, některé věci „prostě ví“.
Můj život není jen procházka růžovou zahradou. Řeším své výzvy, stejně jako ostatní. Můj přístup se však změnil, celé mé nastavení je jiné.
Pomáhá mi procházet vším, co v životě prožívám, s větší lehkostí.
Kdysi jsem si mysela, že abych mohla dělat dobré terapie nebo sdílet své poznání s ostatními, měla bych „mít hotovo“. Být úplně v pohodě a nad věcí. Teď vím, že to tak být nemusí. I já jsem na cestě, neustále se vyvíjím a někdy prožívám těžké chvíle. Je to tak pro mě v pořádku, přijala jsem to.
Žiju s chutí a radostí, žití mě baví a v hloubi srdce cítím, že to vše stojí za to. Že jsem tady správně.
Mám ráda jednoduchost a přirozenost ve všem, co dělám a co předávám dál.