Dej spěchu sbohem…

Už jste někdy slyšeli naše krásné české SPĚCHEJ POMALU?

Klidně bych to posunula ještě dál. Řekla bych: 

DEJ SPĚCHU SBOHEM

V posledních dnech se mi hodně připomíná, že spěchat mi opravdu nepřináší nic dobrého. Naopak. Vytváří napětí a stres, vyčerpává, dusí kreativitu, lehkost a hravost, brzdí přirozené proudění energie.

Spěchem na sebe vytváříme nesmyslný tlak. A také se obíráme o jednu úžasnou věc.

UŽÍVAT SI CESTU SAMOTNOU

Krok za krokem, nádech za výdechem. Každá, i ta největší a nejúžasnější cesta, je tvořená jednotlivými kroky. Když se nad tím zamýšlím, nedává smysl chtít být hned v cíli. 

Dorazit do cíle je jen jeden okamžik na celé cestě. 

Každý z nás je na té nejúžasnější cestě. Cestě, které se říká život. Žijeme jej okamžik za okamžikem, krok za krokem. Každý okamžik je jedinečný a cenný. Můžeme jej plně prožít nebo jej nechat kolem sebe proplout bez povšimnutí. Ztracení v myšlenkách, chvátající od jedné věci k druhé.

Zní to abstraktně? Dám vám jednoduchý příklad. Jak třeba umýváte nádobí nebo vaříte oběd? Věnujete tomu, co děláte pozornost? Děláte to v klidu? Nebo přemýšlíte o dalších několika věcech, které ještě chcete udělat? Snažíte se to udělat co nejrychleji, abyste už mohli dělat něco dalšího?

Úplně stejné je to u většího projektu, třeba když opravujeme dům nebo tvoříme něco nového. Vše má svůj čas. Některé věci potřebují uzrát. Stejně můžeme jít jen krok za krokem, spěch nic neurychlí.

Těšit se na výsledek je fajn. Mít cíl je skvělé. Pomáhá nám nasměrovat pozornost a energii. 

DŮLEŽITÉ JE VŠAK UVĚDOMIT SI, ŽE KDYŽ SVÉHO CÍLE DOSÁHNEME, PŘIJDE DALŠÍ.

Je to přirozené. Jsme tak nastavení.

A víte, co se mi ještě ukazuje? Že když přestanu spěchat, daří se mi lépe. Na konci dne často vidím, že jsem udělala spoustu věcí. A také mám dobrý a naplňující pocit, protože jsem svůj den prožila a vnímala. Někdy je to jako prožít několik dnů v jednom. Je to jako kouzlo.

Máte-li chuť, zkuste to také. Nejlepší je začít u malých věcí, uvolnit se a hrát si. Konec konců, proč bychom měli brát vše smrtelně vážně?

S láskou,

Eliška

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *